XXXXX O. Belica – 5. 11. 2024 XXXXX – č. 7

Vážený pane Neugebauere,

hned v úvodu musím zareagovat na to, že jste některé části mého textu nazval omylem (zásadním omylem, systémovým omylem a několikrát “omylem” napsaným velkými písmeny). Chci se zeptat, v kterém konkrétním ustanovení kterého konkrétního právního předpisu je explicitně uvedena ta skutečná pravda, na jejímž základě můžete říct, že se jedná o omyl? Anebo to omylem nazýváte pouze proto, že se to neshoduje s Vaším dané problematiky chápáním příp. Vaším výkladem právních předpisů?

Správně jste uvedl, že Česká republika se snaží být právním státem. Tady je potřeba připomenout a zohlednit, že právní předpisy jsou v České republice kodifikované a závazné je nikoliv to, co zákonodárce myslí (resp. pracovní skupina zpracovávající právní předpis), ale to, co zveřejní ve Sbírce zákonů. Pokud něco v právním předpisu nevyjádří dostatečně jasně, je možné aplikovat více výkladů a ten závazný určí soud při řešení konkrétní právní věci.
Dále je potřeba zohlednit i ústavní zákony, které říkají, že ukládat povinnosti je možné toliko na základě zákona a pouze v jeho mezích.

Máte pravdu, že vedoucí zaměstnanec má povinnosti, že “Vedoucí zaměstnanec je nejen odpovědný za zajištění BOZP, jakož i povinen ji zajišťovat“, ale je potřeba zohlednit i ustanovení § 106 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. Za svou bezpečnost jsou zodpovědní pracovníci, vedoucí pracovník je ve vztahu k BOZP koordinuje, řídí, kontroluje (a bezpečák jim říká jak).

Ano, vedoucí zaměstnanec je zodpovědný za zajištění BOZP, ale není stanovena povinnost, že to dělá osobně, nic tedy nebrání tomu, aby to dělal prostřednictvím bezpečáka.

“Je pravdou, že v zákoně je stanovena povinnost mít určité minimální období praxe (není to však z důvodu, který uvádíte vy, ale z důvodu, aby to nebylo možné přímo ze školy).” Toto Vaše tvrzení nemá oporu v žádném právním předpisu. Není tam vyžadována (jakákoliv) předchozí pracovní zkušenost, je tam požadavek na praxi v BOZP (logické, má být “odborníkem” na BOZP, potřebuje praxi v BOZP) nebo v oboru v němž zajišťuje BOZP (logické, zná rizika daného oboru neboť v něm pracuje a sám jim čelil a proto bude schopen zabezpečovat v daném oboru BOZP).

“Nicméně podstatné je to, vykonává-li OZO po stanovenou dobu výkon činnosti OZO, není již výkonem praxe omezena a může své služby OZO nabídnou v jakékoliv oblasti (OZO působící ve státní správě může jít dělat OZO do stavebnictví apod.; je to logické, neboť ona řeší řízení BOZP, nikoliv řízení provozu, tedy nepotřebuje znalosti o provozu).” Bohužel je to tak, opravdu to může dělat, ale za mě je to špatně, neboť takovýto bezpečák si na bezpečnost pouze hraje. V mých očích se nejedná o bezpečáka, ale o formální figurku.

“Práci není možné, a to ani při dodržení všech požadavků na zajištění BOZP, vykonávat způsobem, který zaměstnance neohrozí (nepoškodí). To je zcela nereálné.” V tom případě asi něco dělám špatně. Třeba to, že BOZP svých zákazníků neřeším formálně papírem, ale hlavně prakticky a hlavně dělám přímo s těmi, kteří se výkonu práce věnují.
“zcela logicky nesmysl, neboť maximálně efektivitě není možné hledět na bezpečnost – viz různé příklady z asijských zemí” Zde jsem se možná špatně vyjádřil, ale měl jsem na mysli maximální efektivitu při daných bezpečnostních požadavcích (ne maximální efektivitu bez ohledu na vše ostatní).

“Toto je věcí přímého nadřízeného, vedoucího zaměstnance. K naplnění této povinnosti je potřeba mít příslušnou pravomoc.” Nemáte pravdu. Vedoucí pracovník to musí zajistit. Bezpečák mu to umožní (analyzuje, navrhne postupy a opatření, prostě připraví noty).
“Pokud o to bude usilovat a nemá to stanoveno v interním předpise, překračuje tím svou pravomoc.” Opět nemáte pravdu. ČR je právní stát v němž v podstatě platí zásada legální licence, tedy bezpečák může dělat vše, co mu zákon nezakazuje, tedy bezpečák je (nejen) oprávněn (ale v podstatě i povinen) umožnit zaměstnancům pracovat bezpečně. Tím nic neporšuje/nepřekračuje. Všimněte si prosím, že nikde netvrdím nic v tom smyslu, že bez bezpečák měl cokoliv nařizovat, přikazovat, zakazovat nebo kárat či nedejbože trestat. Naopak, já proti tomu bojuji!!

…ale v tomto směru je potřeba být soudný – “nikoliv, je potřeba se řídit ustanoveními závazných právních předpisů“, ano, ale pouze v mezích daných předpisů a nepřidávat víc, jen proto, že si myslíme, že by to tak mělo být.

“tedy bez této znalosti není vedoucí zaměstnanec kvalifikovaný pro výkon své funkce” nesouhlasím s Vámi, Už jen proto, že (v případě § 106 odst. 4) se jedná o “znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů“, nikoliv o znalost celých předpisů, znalost předpisem stanovených hodnot atp. Dále, jedná se o “znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů“, tedy základních povinností, nikoliv všech, natož pak na úrovni odborné způsobilosti podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb.
Pokud by to tak zákonodárce chtěl, zajisté by takovouto odbornou způsobilost vyžadoval pro všechny vedoucí pracovníky.

“OZO není podřízeným jednotlivých vedoucích zaměstnanců, takže vůči němu to nelze uplatnit” – závisí na tom, jak si to jednotlivý zaměstnavatel nastaví.

“bezpečák není dělníkem, ten je tím manažer” – nesouhlasím, ale to jsem vysvětlil už ve své předchozí reakci.

“Bohužel, mnozí si tento pojem spojují s pojmem vedoucí zaměstnanec. TO JE ZÁSADNÍ OMYL. Manažer je něco více než vedoucí zaměstnanec” Vidíte a přitom i ti “mnozí” totiž mají pravdu. Manažer je totiž jak organizační pracovník/zprostředkovatel, tak i vedoucí pracovník. Obě (a další) možnosti výkladu jsou správné, alespoň podle Ústavu pro jazyk český.

“nedílnou součástí vedení k této prosperitě je i zajišťování BOZP – viz Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli/vedoucím pracovníkům” to je jen teorie a bohužel dokladem řízení se do záhuby (což jsem uvedl v předchozím příspěvku), neboť v praxi to nefunguje. Z pohledu provozu je pro vedoucí pracovníky splnit úkol a ne se zdržovat (nebo mít “zbytečné” náklady) s BOZP. Často reagují frází o desítkách čekajících za plotem, anebo tím, že si teda na udělání seženou někoho jiného a že dotyčnému se to vrátí v budoucnu… A dokud se nic nestane (i když občas, i když se něco stane), tak to těmto vedoucím pracovníkům prochází.

“zajišťování BOZP je nedílnou součástí řízení firmy nebo společnosti; je tedy nutné, aby se OZO zajímala o prosperitu; je konec konců partnerem majitele firmy nebo top managementu společnosti” ne, to je špatně. Pro bezpečáka je na prvním místě bezpečnost a nezajímají jej náklady na ni (ať už v podobě náhrady nebezpečné technologie za bezpečnější, zpomalení výroby za účelem zvýšení bezpečnosti, anebo přímé náklady za pořízení OOPP apod.). Bezpečáka nezajímá výkonnost pracovníků, ale jejich bezpečnost.

“Obávám se, že zaměňujete pojmy “řídí” a “provádí” – to si nemyslím.
“OZO je manažerem (vytvoří návrh, jak má být zajišťování BOZP realizováno, ředitel to schválí, případně nikoliv, nebo má připomínky, a jednotlivý vedoucí zaměstnanci” – přesně jak píšete, bezpečák vytvoří návrh. Je to tedy dělník, který místo lopaty má tužku (počítač) a místo házení písku vytváří třeba zmíněný návrh.

“mezi pojmy “manažer” a “vedoucí zaměstnanec” nelze dát rovnítko” – lze, přinejmenším podle ÚJČ AV ČR.

“není podřízen managementu, je-li v pracovním poměru, tak je podřízen jednotlivé osobě, pracuje-li na ŽL není podřízen nikomu; v žádném případě nedělá na rozkaz managementu” – mýlíte se, je podřízen. Je-li zaměstnancem, má nadřízeného vedoucího pracovníka (některého manažera), dělá-li na ŽL je podřízen zadavateli zakázky (odpovědné osobě uvedené v objednávce, která mu stanovuje rozsah práce, odměnu za ni a dílčí požadavky). A tím, že z projevu vůle nadřízeného (manažera) mu vznikne závazná povinnost něco vykonat, příp. k ní dostane i čas, prostředky atp. nezbytné pro splnění, v podstatě dělá na rozkaz nadřízeného. Možná to jen nenazývá rozkazem, ale třeba pokynem, žádostí či jinak.

“právo rozhodnout o tom, jak bude v konkrétním případě výkonu práce zajištěna BOZP má pouze příslušný vedoucí zaměstnanec (případně jemu nadřízený vedoucí zaměstnanec), OZO takové právo nemá (žádný obecně závazný předpis mu to neumožňuje), tedy jedná se o míchání se do kompetence vedoucího zaměstnance (možná rozhodl o tom, že je z nějakého důvodu vhodnější práci provést rizikovějším způsobem).” – nesouhlasím, vysvětlením, že porušitel něco porušil, proč je to špatně a motivovat jej k tomu, aby příště neporušil, rozhodně není porušení kompetencí. Já nepsal nic o rozhodování, trestání či kárání, ale vysvětlení problému za účelem nápravy stavu cílenou osvětou. Pro bezpečáka je zásadní, aby pracovník nebyl při práci ohrožen (příp. zaměstnavatel sankcionován) přeměřování přirození kdo s porušitelem jak naloží.

…že mají pouze bonzovat – “máte pravdu v tom, že to právní předpisy neuvádějí, avšak vyplývá to ze systému řízení a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců, které právní předpisy uvádějí (tedy hrozí nebezpečí překročení kompetencí)” – pokud se bezpečák nerozhodne trestat, kárat sankcionovat, žádné překročení kompetencí nehrozí (viz zásada legální licence).

“zásadní omyl; OZO je mimo jiné odborným poradcem zaměstnavatele, nikoliv zaměstnanců; jejich zájmy chrání odborová organizace nebo zástupce pro oblast BOZP; OZO je “protivník” těchto subjektů, neboť on je povinen chránit oprávněné zájmy zaměstnavatele, nikoliv zaměstnanců.” – mýlíte bezpečák plní úkoly v prevenci rizik BOZP, tedy je partnerem všech kdo pracují. Není advokátem zaměstnavatele, kope jak za něj, tak za pracující.
“Rizika a návrh opatření provádí pro zaměstnavatele, nikoliv pro zaměstnance.“, kdepak, kdepak, pro zaměstnavatele dělá papíry, pro zaměstnance praktická opatření.
“Kdo za koho „kope“ při zajišťování BOZP – Tomáš Neugebauer“, chápu, že je to Vás názor a Vaše vnímání problematiky, ale s ním se nemohu ztotožnit. Za zaměstnavatele totiž kopou zejména zaměstnanci (včetně těch vedoucích – viz Vaše předchozí komentáře). Za zaměstnance kope i bezpečák (pokud tedy dělá svou práci řádně a není jen formální figurkou) a za stát kopou i další orgány veřejné moci.
A představa, že by za zaměstnance kopala odborová organizace, mi přijde přinejmenším úsměvná. Sice mezi svazovými inspektory ČMKOS je mnoho lidí, kterých si vážím a považuji je za odborníky, tak obecně mám s činností odborů spíše špatné zkušenosti.

“tuto analogii nepovažuji za vhodnou; lepší je s podnikovým právníkem” – já analogii s podnikovým právníkem nevidím. Jeho činnost v podniku není vyžadována žádným právním předpisem (na rozdíl od povinnosti zajistit BOZP, povinnosti vést účetnictví atp.)

“Shrnu-li tedy, podle současné platné právní úpravy je osobou odpovědnou za zajišťování BOZP jednotlivý vedoucí zaměstnanec” – nesouhlasím, zodpovědný je každý zaměstnanec, aktivně zajišťovat BOZP např. formou pokynů a kontrol pak Vámi uvedený jednotlivý vedoucí zaměstnanec. A za úkoly v prevenci rizik BOZP (včetně praktického zajišťováním BOZP) je odpovědný bezpečák (jehož prostřednictvím zaměstnavatel plní svou zákonnou povinnost).

Vážený pane Neugebauere, považuji Vás za jednoho z předních odborníků na BOZP. Mám některé z Vašich publikací a při své pracovní činnosti je používám (příp. na ně odkazuji). Avšak s ohledem na tuto korespondenci mám dojem, že leccos z toho co tvrdíte, vychází pouze z představ, jak by to (podle Vás) mělo být, avšak není to plně podle toho, jak to uvádějí platné právní předpisy. Tím rozhodně netvrdím, že by to bylo v rozporu s uvedenými předpisy. To, co píšete, je rozhodně v mezích právních (a ostatních) předpisů, ale nejedná se taxativní výčet ani hlavně závazný výklad. Je to jen jeden z možných výkladů umožňující vyplnit prázdná místa.
To, jak vnímám roli bezpečáka já, je také pouze mou představou, jak by to (podle mého) mělo být. Také to není v rozporu s ustanoveními právních předpisů, je to v souladu s nimi, ale také se jedná o možný výklad toho nekonkretizovaného. Pokud bych byl zaměstnavatel, rozhodně bych nezaměstnal bezpečáka, který by to vnímal tak jako Vy (nejde o Vaše odborné znalosti, ale o vnímání poslání bezpečáka), tedy že by nebyl rádcem těch pracujících zaměstnanců. Zastávám názor, že zvýšení bezpečnosti práce je možné prostřednictvím vzdělávání a osvěty. A aby osvěta fungovala, musí se dotknout těch, kterých se týká nejvíce, tedy těch pracovníků. A musí to být soustavné a přímé.

Samozřejmě jsem připraven v naší diskusi pokračovat, ale bojím se toho, že se zacyklíme (sám vím, že u něčeho jsem se již opakoval). Případně se někdy můžeme sejít a probrat to osobně. Třeba dojdeme nějakého konsensu.

S úctou

O. Belica

XXXXX T. Neugebauer – 4. 11. 2024 XXXXX – č. 6

Vážený pane Belico,

XXXXX O. Belica – 3. 11. 2024 XXXXX – č. 5

Vážený pane Neugebauere,

naprosto s Vámi souhlasím v tom, že stávající právní přepisy neřeší roli bezpečáka, jeho pracovní povinnosti, kompetence a s výjimkou pár požadavků uvedených v § 10 zákona č. 309/2006 Sb. ani pořádně kvalifikaci. Ovšem s tím dalším se neztotožňuji.

Úvodem uvádím, že netuším, jaké bylo pojetí socialistického bezpečáka (v té době mě zajímaly úplně jiné věci). Každopádně ale tvrdím, že bez praktických zkušeností z provozu není možné zodpovědně a kvalifikovaně vykonávat úkoly v prevenci rizik BOZP v daném provozu. Ostatně tomu nahrává i ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., kde je vyžadována tří (jedno)letá odborná praxe, jíž se mimo jiné rozumí i činnost v oboru, ve kterém má bezpečák vykonávat úkoly v prevenci rizik.

Zkratka BOZP znamená “bezpečnost a ochrana zdraví při práci”. Pominu-li výraz “bezpečnost”, stěžejní je tam to slovo “práce”. Je to nějaká účelná činnost, kterou pracovníci vykonávají, aby vytvořili nějakou hodnotu, produkt, službu atp. Při té práci na ně působí (mohou působit) různé vnější faktory, které mohou ohrozit jejich život či zdraví. Pokud by tu práci neudělali, sice by nebyli ohroženi na životě či zdraví, ale na druhou stranu by nevznikla ta hodnota/produkt/služba/cokoliv. Takže tu práci vykonat musí, avšak je nezbytné, aby ji udělali způsobem, který je neohrozí (nepoškodí).
Proto smyslem BOZP je umožnění bezpečného provedení prací. Není to o nástěnkách (X dnů bez nehody), není to o papírech pro papír (hlavně mít podepsáno, že…), není to o sankcích (“nemáš přilbu, dostaneš flastr”), není to vymýšlení nesmyslných opatření nad rámec požadavků právních předpisů (při chůzi do schodů se budeš oběma rukama držet zábradlí), ale je to o optimalizaci pracovního procesu tak, aby byl dostatečně bezpečný a přesto efektivní (anebo maximálně efektivní a přesto bezpečný). Toho může svým úsilím docílit pouze někdo, kdo kvalifikovaně identifikuje a minimalizuje rizika (v širších souvislostech, tedy nejen jedné pracovní pozice či jednoho pracoviště, ale i dalších pozic/pracovišť, která mohou být onou jednou pozicí/jedním pracovištěm následně ovlivněna), zná požadavky právních o ostatních předpisů k zajištění BOZP a nejedná se mu o minimalizaci nákladů výrobního procesu či rychlost výroby produktu/vyhotovení zakázky, nebo získání další zakázky ani nic podobného.
A proto účelem (úkolem) bezpečáka je:
– umožnit aby pracovníci mohli vykonávat svou práci bezpečně,
– zajistit, aby jeho chlebodárce měl splněny požadavky právních o ostatních předpisů k zajištění BOZP.

Rozhodně máte pravdu v tom, že nedílnou součástí pracovních povinností všech vedoucích zaměstnanců, bez ohledu na stupeň řízení, je zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci (jak vyžadují § 101 odst. 2 a § 302 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb.), ale v tomto směru je potřeba být soudný.
Vedoucí zaměstnanci jsou ti, kteří jsou zodpovědní za splnění nějakého úkolu/zakázky/vytvoření produktu/dosažení nějakého cíle atp., s tím že k tomu zajistí dostatečné síly, prostředky, suroviny atp. Znají výrobní proces, vědí, kolik k němu potřebují sil, času atp. a aby toho dosáhli, organizují a řídí své podřízené, vydávají jim závazné pokyny a kontrolují jejich činnost. Vedoucími pracovníky se stali (většinou) proto, že umí něco víc než ostatní pracovníci, že znají výrobní proces lépe než ostatní pracovníci, že umí vést lidi a že vedením jiných pomohou firmě lépe generovat zisk/řídit chod společnosti atp.
Jejich primárním posláním je vést ostatní, zajistit úspěšné splnění úkolů a zajistit plynulost provozu/procesu. To, že navíc zajišťují BOZP je dáno tím, že to vyžaduje zákon č. 262/2006 Sb. (a některé jiné předpisy, vč. zákona č. 40/2009 Sb.), ale rozhodně to není součástí kvalifikačních předpokladů vedoucích zaměstnanců a není to ani stěžejním výběrovým či rozhodujícím kritériem při jejich výběru pro dané místo. Navíc právní předpisy jim nestanovují, jakým způsobem mají zajišťovat BOZP, takže nic jim nebrání, aby tak činili prostřednictvím podřízeného (v podstatě dalšího dělníka, nikoliv manažera) a tím je bezpečák.
Role vedoucích pracovníků při zajišťování BOZP je spíše provozně-řídicího charakteru, tzn. že:
– zajišťují provozní bezpečnost pracoviště,
– kontrolují dodržovaní přijatých opatření k zajištění BOZP,
– zajišťují poskytování potřebných OOPP,
– kontrolují používání stanovených OOPP,
– prakticky hlídají, zda se ve výrobním procesu/provozu neobjevují/nevytvářejí nové rizikové faktory,
– ověřují, zda navržená opatření k zajišťování BOZP nejsou jen snůškou nepoužitelných nesmyslů.

Rozhodně je ale nemožné, aby plnili všechny úkoly v prevenci rizik BOZP (k čemuž nejsou odborně způsobilí), zejména aby rozuměli a prováděli:
– zpracování dokumentace BOZP,
– papírové vyhledávání a vyhodnocování rizik a přijímání opatření,
– kategorizaci prací,
– sledování změn v právních předpisech a technických normách souvisejících s BOZP,
– ověřování souladu vlastních postupů s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP,
– hlídání lhůt pro školení a revize,
– vytváření a umísťování bezpečnostních značek,
– a mnohé další.
To, že jim právní předpisy dávají odpovědnost (včetně té trestněprávní) za výše uvedené, je v podstatě dokladem toho, že se naše společnost řítí do záhuby, neboť namísto toho, aby vedoucí vedli svůj úsek k maximální prosperitě, dělají práci (které ani pořádně nerozumí) za někoho jiného, neboť jsou ze zákona zodpovědní za zajišťování BOZP.

Můj postoj (resp. mé morální vnímání) je takové, že každý dělá svou práci co nejlépe, aby se nemusel stydět za výsledek. Tedy že bezpečák je odborník na bezpečnost, kterého nezajímá prosperita podniku, pracovní výkonnost pracovníků, dostatek výrobních surovin atp., ale stará se pouze o to, aby pracovníci mohli bezpečně pracovat a aby se zaměstnavatel nedostal do rozporu s požadavky právních a ostatních předpisů. Není tedy pouze poradním hlasem, ale tím, kdo všechno spojené s BOZP vymyslí, zajistí, vypracuje, připraví a ve finální podobě po mnohých konzultacích to předloží odpovědným osobám (příslušným vedoucím pracovníkům) jako kuchařku, podle níž se bude postupovat a která je pro všechny závazná. A samozřejmě je vedoucím pracovníkům k ruce.

Rozhodně nesouhlasím s tím, že “bezpečák řídí zajišťování BOZP“. Zajišťování BOZP řídí vedoucí zaměstnanci a to na základě materiálů, které jim bezpečák zpracuje. Bezpečák je ten, kdo plní všechny úkoly v prevenci rizik BOZP a v rozsahu potřebném pro daný provoz je zpracovává pro vedoucí pracovníky, kteří z nich vychází při praktické zajišťování BOZP, anebo z pokynu vedoucího pracovníka BOZP fyzicky zajišťuje.
Navíc u zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců si zaměstnavatel (s dostatečnými znalostmi) zajišťuje úkoly v prevenci rizik sám, nemusí tedy mít bezpečáka, který by mu “řídil zajišťování BOZP” (proto nemůže bezpečák řídit zajišťování BOZP). Dále tu jsou OSVČ, na které se povinnosti zajišťovat BOZP také vztahují (viz § 12 zákona č. 309/2006 Sb.). Ti se bezpečáky najímají, aby jim (papírově) pomohli splnit zákonné požadavky na zajištění BOZP, ale ne proto, aby jim “řídili zajištění BOZP“. Chtějí po bezpečácích, aby jim BOZP (přinejmenším papírově) zajistili.

Ano, souhlasím s tím, že bezpečák je odborným poradcem managementu, ale rozhodně není manažerem (ačkoliv chápu, že značná část bezpečáků sama sebe vidí jako manažery, ne-li rovnou jako top manažery). Pokud by manažerem byl, byl by vedoucím pracovníkem (a tehdy by konečně měl odpovědnost za zajišťování BOZP). On ale manažerem není, on je podřízen managementu a dělá z rozkazu managementu všechno potřebné k zajištění BOZP (byť na rozdíl od jiných podřízených/jiných dělníků mu management/zaměstnavatel musí zabezpečit součinnost, poskytnout prostředky a čas).

Píšete, že “povinností bezpečáka je hlášení vedoucímu zaměstnanci zjištěné porušení“. Měl by snad bezpečák být jen takovým tím malým bonzákem? Tomu možná nahrávají stávající právní předpisy, podle nichž je bezpečák v podstatě malou tragickou figurkou bez jakýkoliv kompetencí bez jakékoliv odpovědnosti (s výjimkou občansko-právní odpovědnosti, ale tou se teď nechci zabývat). Tyto malé tragické figurky pak sžírané pocitem vlastní důležitosti (kor, když se dočtou, že podle Vás se jedná o výkon práce “manažerského charakteru“), ostatními jsou zneuznáni a proto se staví do role žalobce, soudce, poroty i kata. A přinejmenším pouze bonzují. To pro mě nejsou bezpečáci, to jsou chudáci. Proto nesouhlasím s tím, že by měl bezpečák hlásit zjištěná porušení, ale dotyčnému porušiteli by měl vysvětlit, že něco porušil, proč je to špatně a motivovat jej k tomu, aby neporušil.

Právní předpisy sice bezpečákům nestanovují odpovědnost, na druhou stranu ani explicitně neříkají, že mají pouze bonzovat. A proto povinností (přinejmenším morální povinností) bezpečáků je plnit všechny úkoly v prevenci rizik BOZP a prakticky se spolupodílet na zajišťování BOZP pozitivní výchovou pracovníků vedoucí k bezpečnému chování na pracovišti. Jsou to rádci nejen vedoucích pracovníků, ale zejména těch pracovníků, kteří jsou při práci skutečně ohroženi. Neříkají pracovníkům, že při práci něco nesmí a něco musí, ale pomáhají jim hledat způsob, jak práci udělat bezpečně a v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů (tedy vyhledat rizika a přijmout reálná opatření). Bezpečáci jsou totiž ti, kdo kopou nejen za zaměstnavatele (zadavatele), ale zejména za jeho pracovníky.

Trochu se tu nabízí jistá analogie s účetními. Ty v podstatě také dělají práci, které nikdo jiný nerozumí, také nemají odpovědnost za vedení účetnictví ekonomického subjektu, ale jsou to právě ony, kdo účetnictví vede. A přestože vůči ostatním zaměstnancům nemají žádné pravomoci, ale neznám zaměstnance, který by jim nedodal doklady v okamžiku, kdy mu účetní řekne, aby jí je dodal…

S upřímným pozdravem

O. Belica

XXXXX T. Neugebauer – 1. 11. 2024 XXXXX – č. 4

Vážený pane Belico, velice Vám děkuji za Váš příspěvek, neboť zcela vystihuje jeden ze základních problémů zajišťování BOZP, a to k čemu vlastně OZO je.

Vy jste v BOZP začal působit v době, kdy byla obnovena povinnost mít “bezpečáka”. Avšak, bohužel, bez toho, že by bylo nějak upřesněno co má dělat a jakou má mít přesně kvalifikaci (bylo pouze vydáno nezávazné doporučení).

Váš postoj pramení z požadavků na “bezpečáka” z let tomu předcházejících, tedy z pojetí socialistického bezpečáka. S vydáním nového zákoníku práce, resp. zákona č. 309/2006 Sb., došlo k částečnému upřesnění požadavků na “bezpečáka”, nikoliv však dostatečnému. Snad se to podaří v připravované novela 309.

Váš postoj je takový, že BOZP ve firmě či společnosti zajišťuje “bezpečák”. To by tak však nemělo být. To je práce vedoucího zaměstnance – viz § 302 písm. c) zákoníku práce. Pokud to dělá, překračuje svou pravomoc. Příklad z praxe: “bezpečák” zjistí, že zaměstnanec při výkonu své práce nepoužívá předepsané ochranné brýle. Pokud mu přikáže, aby si je vzal, překročil svou kompetenci (pokud k tomu není v interní dokumentaci zmocněn zaměstnavatelem) a zaměstnanec jej, zcela právem, může poslat kamsi. Povinností “bezpečáka” je na tuto skutečnost upozornit příslušného vedoucího zaměstnance. Ten rozhodne, jak bude postupováno dále. Je to jeho právo i povinnost.

OZO není tím, kdo BOZP ve firmě či společnosti zajišťuje, ale kdo její zajišťování řídí. Ona je odborným poradcem top managementu a středního managementu, metodikem a kontrolním orgánem. Provádí kontrolu zajišťování BOZP, tedy především provádí kontrolu vedoucích zaměstnanců na nejnižší úrovni řízení.

XXXXX O. Belica – 1. 11. 2024 XXXXX – č. 3

Nezpochybňuji Vaše mnohaleté zkušenosti, na druhou stranu mě k bezpečařině před více než 20 lety přivedli bezpečáci, kteří mi zkoušeli říkat, co smím a co ne, co musím a tak, a přitom vůbec nevěděli, o čem mluví. Jedinou světlou výjimkou byla Ing. Toniková z Českého rozhlasu, která řekla: “chlapi, jak Vás mám školit na něco, čemu na rozdíl od vás nerozumím”. Místo školení jsme společně upravili její osnovu školení, tu jsme jí pak podepsali a šli dělat.

Neztotožňuji se s myšlenkou, že bezpečák je práce manažerského charakteru. Bezpečák není žádný manažer, pouze plní úkoly v prevenci rizik (řídí-li činnost více bezpečáků, pak je manažer BOZP).

Často vidím, že školení BOZP pracovníci vnímají jako něco, kde jim řeknou, že se něco nesmí dělat (či jim jen přečtou “paragrafy”), ale neřeknou jim, jak pracovat bezpečně.

Další problém jsou mnohá navržená opatření k ochraně před pádem, která neumožní práci vykonat, příp. pracovníky přímo ohrozí.

Pokud bezpečák danému provozu nerozumí, nemůže kvalifikovaně zajišťovat BOZP.

Ostatně není to tak dávno, co tu autor původního příspěvku psal, jak po nějakém úraze on a další manažer navrhovali různá opatření a až na závěr se zeptali dotčené pracovnice a vše bylo úplně jinak.

XXXXX T. Neugebauer – 31. 10. 2024 XXXXX – č. 2

Bezpečařinu dělám přes třicet let. Po celou dobu se řeší jakou kvalifikaci by měl bezpečák mít, a to od vašeho názoru po názor Dr. Maturové.

Zásadní problém je v tom, že není stanoveno, co má OZO dělat. Pouze se to odvozuje. Každý na to může mít, a má, svůj názor. Od toho se odvíjí i to, jakou pro to potřebuje kvalifikaci.

Pokud je mi známo, tak byly učiněny dva pokusy definovat náplň činnosti OZO. Neúspěšně. V současné době by snad měl být připravován třetí pokus, v rámci kterého by měl být i upraven obsah zkoušek.

Souhlasím s Kamilem Procházkou, že FBI není to pravé ořechové pro “bezpečáka” v terénu. Zároveň však nesouhlasím ani s vámi, že by se bezpečáci měli rekrutovat z provozu. Výkon činnosti OZO je primárně manažerského charakteru. Základními oblastmi, které by měl pro výkon své práce znát, jsou základy práva, managementu a komunikace (písemné i verbální, ale též i nonverbální).

XXXXX O. Belica – 31. 10. 2024 XXXXX – č. 1

Cože, Vy tady plivete na efbíáj? Svatý grál a líheň bezpečáků v jednom?!? 😀 Zasloužíte si zastřelit za úsvitu a to bez zavázaných očí a bez poslední cigarety 😀
Kdyby Vás tak slyšela soudní ználkyně Dr. Ing. Jana MATUROVÁ, LL.M., ta by Vás ukřižovala. Pamatuji si, jak kdesi uvedla, že by se BOZP mohli zabývat pouze absolventi efbíáj.

Nalijme si čistého vína, české vysoké školství na výkon povolání nepřipravuje, takže tudy cesta nevede.

A co se toho jak školit týče, klidně mě ukamenujte, ale razím zásadu, že školitel musí umět víc, než ti, které školí. Za mě se ideální bezpečáci rekrutují z provozu. Ti totiž znají práci, znají postupy, znají rizika a ty právní předpisy se snadno doučí. Když totiž neznají pracovní proces, nedokážou školeným převést do srozumitelna, co že to ten zákonodárce vlastně chce…

No a to jak školit, to už se řešilo ve Vašich starších příspěvcích 😉

XXXXX XXXXX

Diskuse k příspěvku zveřejněnému zde.