Ondřej Belica, 14. 1. 2026, Osobní X kolektivní ochrana proti pádu

V ochraně před pádem panuje mylná představa, že kolektivní ochrana musí být upřednostňována před tou osobní. Tedy že přednostně musí být použity prostředky kolektivní ochrany a teprve až když nestačí, přijdou na řadu osobní ochranné prostředky (OOP) proti pádu. Ve skutečnosti ale nic není pravdě vzdálenější než tato myšlenka.
Ta totiž vychází z obecných ustanovení zákoníku práce, kde je stanovena povinnost při provádění technických opatření “vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany” [1, § 102 odst. 5 písm. h)]. Tomu nahrává i povinnost poskytnout osobní ochranné prostředky teprve tehdy, kdy nelze “rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v organizaci práce” [1, § 104 odst. 1].
Jenže nařízení vlády č. 362/2005 Sb., coby právní norma pověřena úpravou ochrany proti pádu [2, § 23 písm. a)], která má v případě ochrany proti pádu ve vztahu k zákoníku práce charakter lex specialis, to vidí jinak. Říká totiž, že osobní ochranné prostředky proti pádu se mimo jiné použijí v případě, kdy použití kolektivní ochrany není “s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné” [3, § 3 odst. 3].

Co se rozumí pojmem “účelné” sice dotčené předpisy nestanovují, ale obecně se účelnost považuje za opak nadbytečnosti. Tedy při volbě způsobu ochrany proti pádu si položit otázku, zda lze požadovaný úkon bezpečně provést se stanovenými prostředky, zda jejich použití nezvýší riziko pro dotčené pracovníky, zda jejich použití neprodlouží dobu, po níž se pracovníci budou pohybovat ve výškách a nad volnou hloubkou, zda k jejich použití nebudou muset vynaložit více energie apod.
Tedy například při nátěru bleskosvodů postačí použití OOP proti pádu, neboť je dva pracovníci dokážou natřít během jediného dne, zatímco stavba (a demontáž) lešení by trvala další den, museli by ji provádět i další pracovníci (ti navíc by rovněž museli použít OOP proti pádu) atp.

Při práci na žebříku s chodidly výše než 5 m, musí k ochraně proti pádu použít osobní ochranné prostředky proti pádu [3, část III bod 10 Přílohy]. V případě prací na lodi se s použitím kolektivní ochrany vůbec nepočítá a vyžaduje se výhradně použití OOP [4, § 24].

Na druhou stranu báňské předpisy nic takového neznají. Umožňují (přikazují) použití OOP v případech, kde nelze použít kolektivní ochranu [5, § 82 odst. 1; 6, § 6a odst. 1; 7, § 16], ], nebo kdy by použití kolektivní ochrany nebylo s ohledem na místní podmínky či povahu práce účinné [6, § 6a odst. 1; 7, § 16].
V neposlední řadě při více než 0,5 výškovém rozdílu pracovních podlah musí být použita kolektivní ochrana – zábradlí [8, bod 3.3.5 Přílohy].

Použité zdroje
[1] ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – znění od 1. 1. 2026. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262.
[2] ČESKO. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – znění od 1. 11. 2025. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-309.
[3] ČESKO. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky – znění od 4. 10. 2005. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-362.
[4] ČESKO. Vyhláška č. 336/2015 Sb., o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi – znění od 26. 12. 2015. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-336.
[5] ČESKO. Vyhláška č. 55/1996 Sb., Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí – znění od 22. 8. 2023. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-55.
[6] ČESKO. Vyhláška č. 26/1989 Sb., Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu – znění od 1. 7. 2022. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1989-26.
[7] ČESKO. Vyhláška č. 239/1998 Sb., Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem – znění od 1. 6. 2011. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-239.
[8] ČESKO. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí – znění od 1. 3. 2005. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2026. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-101.

Zaujal Vás tento text? Vycházíte z něj ve svých materiálech? Nebojte se na něj odkázat:
BELICA, Ondřej. Osobní X kolektivní ochrana proti pádu. Lezectví.cz [online] 14. 1. 2026. Dostupné z: https://lezectvi.cz/osobni-x-kolektivni-ochrana-proti-padu/